top of page
Vyhledat
Obrázek autoraSoňa Kolmanová

Když je nejhůř...

Když je nejhůř a nevím, čeho zdravého se v systému klienta chytit, často se soustředím na kosterní systém. Praxe mi opakovaně ukazuje, jak fascinující to může být. Zpočátku jsem si ve fyzických strukturách těla nebyla příliš jistá. Bylo mi to cizí, ale čím jsem zkušenější, tím víc mě kosti fascinují.




Je to nehmotnější část těla. Opíráme se o ni. Můžeme zde jít až na dřeň. Když mám problém dostat se u klienta do kontaktu s kostmi, vím, že nemá smysl pracovat na čemkoliv jiném.



Když jsem prezentovala svoji závěrečnou práci, na konci jsem přečetla zkrácenou verzi La Loby. Napadlo mě to až na poslední chvíli. Ani jsem netušila, jak moc to pro mě znamená. A že mi to i v budoucnu bude dávat čím dál tím větší smysl.



Pokud příběh o La Lobě neznáte, určitě si jej přečtěte…



La Loba od Clarissy Pinkoly Estés


Na skrytém místě, o kterém každý ve své duši ví, ale málokdo je kdy spatřil, žije stará žena…


Je ostražitá, téměř celá zarostlá, tlustá a vesměs se vyhýbá společnosti…


Jedinou prací La Loby je sbírání kostí. Je známo, že sbírá a uchovává hlavně to, co by se mohlo ze světa dočista vytratit…


Říká se však, že její specialitou jsou vlci…


Když složí z kostí celou kostru, a i ta poslední kost je na svém místě a krásná bílá socha tvora leží před ní, posadí se u ohně a přemýšlí, jakou píseň bude zpívat. Jakmile přijde na tu pravou, postaví se nad criaturou, pozvedne nad ní ruce a začne zpívat. Tehdy se na vlčích žebrech a kostech běhů začne objevovat maso a tvor začne obrůstat srstí. La Loba pokračuje ve zpěvu a tvor se stále více oživuje, ocas se stáčí nahoru, je hustý a silný. La Loba stále zpívá a vlčí tvor začíná dýchat. La Loba zpívá tak mocně, až se chvěje poušť. Zpívá a vlk otevírá oči, vyskakuje a odbíhá kaňonem pryč dolů. A potom jak běží, možná rychlostí běhu nebo díky osvěžení v řece, přímému zásahu slunečních nebo měsíčních paprsků, se najednou vlk promění ve smějící se ženu, která svobodně běží směrem k horizontu. Říká se, že až se budeš toulat pouští a západ slunce se přiblíží a budeš tak trochu ztracená a určitě unavená, pak máš štěstí, protože se možná zalíbíš La Lobě, která ti ukáže něco - něco z duše.



29 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Kommentare


bottom of page