top of page
Vyhledat
  • Obrázek autoraSoňa Kolmanová

Porod je největší přechodový rituál, který kdy zažijeme.

Přecházíme z vody na souš, z přítmí na světlo, z teplotně regulovaného prostředí do chladu, musíme začít samostatně dýchat, promění se i zvuky. Ustupuje tlukot srdce matky a zvýrazní se méně pravidelné zvuky, ke kterým postupně začínáme přiřazovat význam. Máme kolem sebe prostor a můžeme si dovolit více hýbat. Možná nám tímto momentem začnou chybět hranice bezpečného světa. Vydáváme se na dobrodružství, kde je třeba se více zapojit. Musíme začít aktivněji přijímat stravu, ale i vylučovat. Na významu nabývá zrak a i hmat nachází nové vyžití. Je to přechod poměrně rychlý a návrat do ztraceného ráje není možný.


Ovšem ne pro všechny je život v matčině těle rájem. Prenatální období přináší mnohé existenční výzvy všem a je otázkou míry, jak dobře se s ním vyrovnáme. Vše je třeba stihnout ve vymezeném čase. Jedná se o rychlý vývoj uvnitř i vně. S příchodem nového člena rodiny se mnohé děje i v rodinném systému. Svým způsobem se jedná o přizpůsobení se všech příchodu nového člena rodiny. I přesto, že dítě v děloze často považujeme za člena rodiny, který tomu ještě nerozumí, jsou úrovně na které se vše zaznamenává. Existenční strachy, například z toho, že rodiče zvažují potrat, nebo že se matka bojí zda dítě donosí, či jak jej uživí bez otce, to vše se podepisuje i na vyvíjejícím se plodu. Tyto otisky si neseme v sobě. Je to primární nastavení našeho systému. Je dobré o něm vědět a v případě potřeby jej zde i ošetřit.


I porod samotný je pro dítě velkou událostí, kterou může vnímat velmi odlišně než jak porod popisuje matka. Strachy a chování, které nám v těchto náročných situacích pomohly přežít, si neseme s sebou do života. Některé jsou funkční i v dospělosti, ale jiné nám překáží. Od toho je zde přepis porodních otisků, kdy terapeuticky pracujeme se zážitky na úrovni těla a buněčné paměti. Máme pro to vyhrazený bezpečný prostor, kde je možné tuto historii prozkoumat a zážitky nebo emoce zde uložené zpracovat tak, abychom byli svobodnější a flexibilnější v reakcích na život, který je před námi. Naším cílem není dojít k šťastnému a ideálnímu porodu, ale porozumět svému příchodu na tento svět a najít s ním a tím i se sebou soucit.


Přijetí toho, co se stalo je velkým krokem kupředu. Ráda pracuji se zdroji a hledám pro své klienty světlo na konci tunelu. Práci s přepisem porodních otisků doporučuji v tématech, která mají tendenci se vracet jako bumerang. Často to jsou opakující se vzorce s kterými se nedaří příliš hnout v jiných terapiích.



21 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page